Masožravé rostliny

Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyznačují schopností lovit živočichy a získávat z nich živiny. I když kořist většiny druhů masožravých rostlin, představují zástupci hmyzu, nezanedbatelnou součástí jsou také prvoci, korýši, někdy i drobní obratlovci jako myši, žáby, ještěrky apod. Označovat tyto rostliny jako hmyzožravé by tedy bylo nepřesné. Z toho důvodu se mnozí přírodovědci přiklánějí k obecnějšímu termínu "rostliny masožravé" (karnivorní). Poprvé tento pojem použil v souvislosti s rostlinami Diderot v 18. století. U všech rodů masožravých rostlin byl zjištěn v lapacích a trávicích orgánech enzym proteáza, který štěpí bílkoviny, tedy základní složku svaloviny nejrůznějších živočichů. Předpokládá se, že masožravost vznikla v rámci adaptace rostlin na podmínky jejich životního prostředí. V naprosté většině totiž rostou na lokalitách, v jejichž půdách je nedostatek biogenních prvků (zejména dusíku a fosforu). Masožravé rostliny se ovšem v přírodě vyskytují společně s jinými rostlinami, které ve stejných podmínkách přežívají i bez schopnosti lapat kořist. Masožravost je tedy třeba vidět jako jedno z možných přizpůsobení na nedostatek minerálních živin. Toto přizpůsobení zvýhodňuje masožravé rostliny v neustálém konkurenčním boji o prostor a místo na slunci.