Tento druh pochází z Mexika a je příbuzný rostlinám agáve. Navzájem jsou si podobné, liší se ale především listy. Beaucarnea je má trávovité, široké asi 6 mm, zbarvené do šedozelena. Nolina má oproti tomu zelené listy široké až 20 mm.
Beucarnea (nolina) gracilis
Rostliny brzy vytvářejí ztlustlý kmen, tzv. kaudex. Na jeho vrcholu efektní růžici úzkých listů dlouhých až 100 cm. U starších rostlin může docházet k rozvětvení, takže rostlina má vrcholů více.
Tyto druhy jsou velmi nenáročné na pěstování. Vyžadují světlejší místo (přímé slunce v tomto případě, oproti většině ostatních sukulentů, není potřeba). Zálivku provádíme nejlépe nepravidelně. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1-2 týdny. Nikdy rostlinu nezalijeme dříve, než substrát zcela vychne. Delší sucho snášejí rostliny výborně, takže když zapomeneme, vůbec nic se nestane. Několikrát do roka můžeme rostliny přihnojit, nejlépe speciálním hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Teploty by neměly klesat pod 10 oC. Mladé rostliny je vhodné každý rok přesadit. Starší rostliny stačí přesadit jednou za tři roky. Květináč použijeme jen o trochu větší než byl předchozí. Jako substrát je vhodná směs zeminy pro vápnomilné rostliny a hrubozrnného písku v poměru asi 3:1. Tyto druhy se množí pouze semeny.
©
Pavel Bartoň
2005-2023.
Při procházení těchto stránek dáváte najevo, že souhlasíte s
pravidly používání.