The Bartons' Sunny Gardens

Pěstování sukulentů

Pro tak velkou skupinu rostlin, jakou sukulenty nepochybně jsou, je velmi obtížné připravit nějaký univerzální návod na úspěšné pěstování. Přesto jsme se rozhodli pokusit se o to, s tím, že přesnější návody vybraných druhů resp. rodů naleznete v příslušných sekcích.

Velmi stručně by se dalo říci, že většina sukulentů může mít častější zálivku, výživnější substrát a vyžaduje v zimním období vyšší teploty než kaktusy.

Světlo

Stejně jako pro kaktusy je i pro sukulenty dostatek světla jedním z nejdůležitějších faktorů pro úspěšné pěstování. Přestože podmínky jejich přírodních stanovišť se nám v našem středoevropském klimatu napodobit nepodaří, můžeme se jim alespoň přiblížit. Ideálním místem pro pěstování sukulentů je samozřejmě skleník, který však většina pěstitelů nemůže rostlinám dopřát. Pokud se tedy rozhodneme pro pěstování sukulentů v bytě, rozhodně nespoléhejme na okna severně orientovaná, na nichž sukulenty (až na výjimky) prakticky pěstovat nelze. Rostliny je nutné umístit na nejsvětlejší místo v bytě, nejlépe k oknu směrovanému na jih.

Přes léto je též možné a někdy i velmi vhodné umístění sukulentů pod širým nebem (kromě mmohých druhů z Madagaskaru). Ideální venkovní umístění je na mírně chráněném místě. Pod rostliny však nedáváme podmisku, protože při dlouhodobém dešti by se v ní mohla hromadit voda, kterou rostliny nestíhají zpracovat.

Problémy se světlem nastávají s příchodem podzimu, kdy intenzita slunečních paprsků slábne a většinu dní slunce nesvítí vůbec. V tomto období většina sukulentů přechází do tzv. období vegetačního klidu. Na rozdíl od kaktusů, které v zimě nepotřebují zálivku ani světlo, sukulenty vyžadují co nejvíce světla i v zimě. Proto rostliny necháme umístěny na původním stanovišti co nejblíže u okna a snažíme se jim tak dopřát maximum z toho mála světla, které během naší zimy do bytů přichází.

Teplota

S ohledem na svůj původ snášejí sukulenty vysoké teploty velmi dobře. Optimální teplotou pro sukulenty v období plného růstu (většinou od května do konce září) je okolo 25 °C. V období dlouhotrvajících letních veder, kdy ani noční teploty neklesají pod 18 °C prožívají podobně jako kaktusy jakési období tzv. letní stagnace, kdy pozastavují růst.

Ideální teploty pro přezimování se pohybují kolem 15 °C. Bez problémů však můžeme zimovat i při pokojových teplotách. Velkému množství rostlin (zejména adeniím, fikusům a skoro všem sukulentům z Madagaskaru) nevadí ani radiátory ústředního topení umístěné přímo pod okenními parapety. V zimě je třeba dát velký pozor na větrání, pokud máme rostliny u okna. Mrazivý vzduch nadělá obvykle během několika minut velké škody.

Voda

Na rozdíl od světla a tepla nelze určit nějakou přesnou dávku, kterou by ten který druh měl dostat ke svému zdárnému vývoji. Zálivka by se měla řídit spíše citem pěstitele. Stále však platí základní pravidlo pro zálivku všech suchomilných rostlin, tedy že substrát by neměl být trvale mokrý. Pokud není alespoň horní polovina objemu nádoby suchá, je nutné s další zálivkou počkat. V období plné vegetace sukulenty snášejí hojnou zálivku, ovšem ve srovnání s ostatními pokojovými rostlinami méně častou. Na podzim je nutné zálivku začít postupně omezovat a přes zimu zalévat jen velmi zřídka. V případě, že sukulenty shodí všechny listy, nezaléváme vůbec. Dochází-li k razantnímu scvrkávání kaudexu, rostlinu zalejeme.

Lithops - živý kámen
Ze zkušenosti víme, že lidé se často dotazují na formu zálivky. Existují dva základní způsoby. Prvním je klasická zálivka, kdy zaléváme na vrch substrátu. Zálivka musí být dostatečná, což poznáme tak, že voda začne protékat až do misky. Druhým možným způsobem je zalévání podmokem, kdy rostlinu nebo větší množství rostlin umístíme do mísy s vodou. Vodní hladina může sahat zhruba do třetiny výšky květináče. V této zalévací míse ponecháme sukulenty několik hodin, aby se stihly „napít“ a poté je z vody vyjmeme.

Důležitá je též kvalita vody. Nejvhodnější je voda dešťová. Jestliže k ní nemáme přístup, použijeme vodu z vodovodu, kterou však před zálivkou necháme několik dní odstát.

Na závěr bych ještě poznamenal, že zalévat sukulenty, stejně tak jako všechny ostatní rostliny, je vhodné buď ráno nebo večer. Sluneční paprsky totiž na vlhkých tělech rostlin mohou napáchat nenapravitelné škody.

Substrát, nádoby a přesazování

květ Lithops karasmontana ssp. eberlanzii

květ Lithops karasmontana ssp. eberlanzii (syn. erniana)

Půdní substrát by měl být vzdušný a propustný a měl by být namíchán tak, aby po zálivce co nejrychleji vysychal. Na jeho složení neexistuje jednotný názor a každý pěstitel používá právě ten svůj speciální substrát. Dnes lze již běžně v zahradnických prodejnách zakoupit hotový substrát pro sukulenty a kaktusy. Pokud si však chcete namíchat substrát sami, vhodná je například kombinace zahradnické zeminy, rašeliny a křemičitého písku v poměru 2:1:1. Písek lze nahradit agroperlitem.

Pro rychlejší růst mladých rostlinek je vhodné přesazovat je každoročně. Starší exempláře stačí přesadit jednou za několik let. Přesazujeme zpravidla zjara, ale není to podmínkou. Velikost nádoby volíme vždy jen o trochu větší než byla předchozí. Velká nádoba by zbytečně zadržovala mnoho vody a hrozilo by uhnití rostlinky. V dnešní době se používají nejčastěji plastové květináče.

Použitá literatura:

  1. Atlas sukukulentov: I. Bratislava: Vydavatelstvo Roman Staník, 1997. ISBN 80-967601-1-4.
  2. Atlas sukukulentov: II. Bratislava: Vydavatelstvo Roman Staník, 1998. ISBN 80-967601-2-2.
  3. Atlas sukukulentov: III. Bratislava: Vydavatelstvo Roman Staník, 1999. ISBN 80-967601-3-0.
  4. Atlas sukukulentov: IV. Bratislava: Vydavatelstvo Roman Staník, 2001. ISBN 80-967601-5-7.
  5. Atlas sukukulentov: V. Bratislava: Vydavatelstvo Roman Staník, 2002. ISBN 80-967601-6-5.
  6. GRATIAS, J.-ŠUBÍK, R. Sukulenty pro každého. 1. vydání. Praha: CESTY, 1997. ISBN 80-7181-177-7.
  7. JANDA, J. Sukulenty: aneb botanická zahrada na jednom okně. 1.vydání. Jihlava: Madagaskar, 2003.
  8. GRATIAS, J. Adenium obesum I. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 2/2001, roč. 1., č. 1, s. 3-5.
  9. GRATIAS, J. Adenium obesum II. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 4/2001, roč. 1., č. 2, s. 3-5.
  10. GRATIAS, J. Pěstujeme pachypodia I. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 2/2002, roč. 2., č. 1, s. 3-5.
  11. GRATIAS, J. Pěstujeme pachypodia II. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 4/2002, roč. 2., č. 2, s. 3-5.
  12. GRATIAS, J. Pěstujeme pachypodia III. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 6/2002, roč. 2., č. 3, s. 3-5.
  13. GRATIAS, J. Tip na sukulentní bonsai: Půvabné dorstenie. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 10/2002, roč. 2., č. 5, s. 26-27.
  14. GRATIAS, J. Tip na sukulentní bonsai: Fockea edulis. SVĚT EXOTICKÝCH ROSTLIN: časopis o rostlinách. 8/2002, roč. 2., č. 4, s. 8-9.

TOPlist © Pavel Bartoň 2005-2023.
Při procházení těchto stránek dáváte najevo, že souhlasíte s pravidly používání.