The Bartons' Sunny Gardens

Heliamphora – Heliamfora

Charakteristika

Společně se severoamerickými rody Sarracenia a Darlingtonia patří heliamphory do čeledi Sarraceniaceae. Třebaže se jedná o blízké příbuzné, dodnes není uspokojivě vysvětleno pořadí jejich vývoje. V současné době je známo asi dvanáct druhů a několik variet těchto velmi zajímavých rostlin. Další však velmi pravděpodobně čekají na objevení.

Heliamphora
Láčky těchto masožravých rostlin mají kuželovitý tvar, často s nápadným zúžením ve spodní části. Pasti všech druhů heliamfor jsou nahoře poměrně široce otevřené, takže do nich může volně pršet. U většiny druhů najdeme na vrcholu pasti malý miskovitý přívěsek chránící před deštěm kapku nektaru. Heliamfory kvetou bílými až narůžovělými květy, kterým chybí kalich.

Výskyt

Heliamfory se vyskytují ve velmi specifickém biotopu venezuelských stolových hor. Plošiny stolových hor jsou velmi vysoké (až 3048 m. n. m.) a rozlehlé i několik stovek km2. Jejich vzájemná vzdálenost způsobila, že na každé hoře se vyvinuly unikátní populace rostlin a živočichů, které procházely vlastním vývojem po tisíce let. Heliamfory se zpravidla vyskytují na svazích a při okrajích náhorních plošin těchto stolových hor. Vrcholy jsou velkou část dne zahaleny do hustých mraků, jsou zde časté mlhy a obvyklé jsou i každodenní srážky.

Stanoviště

Heliamfory osídlují jak otevřená plně osluněná prostranství, tak i místa v zástinu keřovitého či bylinného porostu. Rostou na zvětralých pískovcích s malým množstvím velmi chudého kyselého organického materiálu, v místech s dostatečnou půdní vlhkostí.

Způsob lovu

Hmyz je lákán kapkou nektaru ukrytou v přívěsku na vrcholu pasti. Pokud vkročí na vnitřní stranu pasti, je pomocí dovnitř směřujících chloupků naveden patřičným směrem. Jakmile se dostane až na hladkou stěnu nad trávící zónou, uklouzne a zřítí se do trávící tekutiny. Na trávení se podílejí četné symbiotické organismy. Vlastní produkce trávících enzymů je totiž u těchto masožravých rostlin téměř nulová. Kořistí je drobný hmyz, obvykle mravenci.

Pěstování

Pro kultivaci těchto poměrně obtížněji pěstovatelných masožravek se používají nejčastěji větší uzavřená nebo mírně větraná akvária, vitríny apod.

Světlo:

Maximum rozptýleného světla, případně také oslunění. Volíme spíše jihovýchodní nebo západní umístění s několika hodinami přímého slunečního záření denně. V zimě rostlinám prospívá přisvětlování umělým světlem.

Teplota:

juvenilní láčky Heliamphora hispida

Heliamphora hispida - juvenilní láčky

S ohledem na horský původ heliamfor se nachází teplotní optimum mezi 19-25 °C s nočními poklesy na 10-18 °C. Vyšší teploty spíše škodí, proto je třeba dát pozor na přehřátí rostlin. Toho lze dosáhnout vhodným umístěním, jak je uvedeno výše.

Vlhkost:

Tyto rostliny jsou náročné na vlhkost vzduchu (až 100%). Nutné je také časté mlžení, aby v pastech neustále stála voda. Voda musí být měkká a kvalitní.

Zálivka:

Substrát udržujeme stále pouze vlhký.

Substrát:

Heliamfory lze pěstovat v čistém rašeliníku, či ve směsi rašeliníku a perlitu, nebo vláknité rašeliny a perlitu. Vhodné jsou raději větší plastové nádoby.

Přezimování:

Při nedostatečné světelné intenzitě mohou zpomalit nebo úplně zastavit růst.


TOPlist © Pavel Bartoň 2005-2017.
Při procházení těchto stránek dáváte najevo, že souhlasíte s pravidly používání.

Rostliny a semena masožravek, kaktusů a sukulentů můžete nakoupit v našem internetovém obchodě: www.exoticplants.cz