Orchidoidní druhy bublinatek

Charakteristika

Tato skupina bublinatek zahrnuje většinou robustnější druhy, které svým vzhledem připomínají některé orchideje. Jejich asimilační prýty připomínají pravé listy rostlin a mohou dosahovat až několika desítek centimetrů. Podzemní prýty jsou často bohatě větvené, s velkým počtem lapacích měchýřků. Některé druhy vytvářejí při povrchu substrátu různě velké bělavé nebo zelenavé hlízky pro případná období sucha. Tyto bublinatky jsou ceněny zejména pro své zajímavě tvarované a poměrně veliké květy. Nejčastěji kvetou fialově, různými odstíny červené, žlutě a bíle.

Výskyt

Většinu orchidoidních bublinatek lze nalézt v tropických oblastech světa, zejména pak ve Střední a Jižní Americe.

Stanoviště

Osidlují nejčastěji horské polohy v podmínkách vlhkého mikroklimatu tropických deštných lesů až do výšek přesahujících 4000 m. n. m. Obvykle rostou na skalách, v rašelinných mokřadech, na březích potoků, na stromech, či v cisternách bromélií.

Pěstování

Světlo:

Rostliny nejsou náročné na světlo. V letních slunečných dnech jim vyhovuje polostín.

Teplota:

Většina pěstovaných bublinatek snáší teploty v rozmezí 15-30 °C. U chladnomilnějších druhů (U. alpina, U. quelchii) je optimum 15-20 °C, ale krátkodobé působení vyšších teplot jsou schopné přežít.

Vlhkost:

Vyhovuje jim střední až vyšší vlhkost vzduchu a občasné rosení.

Zálivka:

Zaléváme dešťovou nebo demineralizovanou vodou prolitím shora nebo mohou květináče stát krátce v několika centimetrech vody.

Substrát:

Vhodný je lehčí substrát tvořený například směsí mechové rašeliny, křemičitého písku, kokosových vláken, dubové kůry či polystyrenu apod. Jako nádoby lze použít kromě běžných květináčů také děrované plastové košíčky pro epifyty. Přesazujeme jen je-li to nutné.

Přezimování:

Rostliny vegetují celoročně. Dosvětlování v zimních měsících obvykle není nutné.