Pralesní tropické rosnatky

Charakteristika

Do této skupiny řadíme pouze tři vzácné a příbuzné druhy D. adelae, D. prolifera a D. schizandra. Svými ekologickými nároky se odlišují od ostatních druhů rosnatek. Společným znakem těchto rostlinek jsou tenké listy, jen řídce poseté tentakulemi. To je výhodné v podmínkách tropického deštného lesa, neboť se v nich nezadržují nežádoucí kapky vody. Jsou nejméně náročné na světlo a vyhovuje jim vyrovnaný teplotní režim. To jsou ideální předpoklady pro pěstování v pokojových vitrínách.

Výskyt

Pravděpodobně je lze nalézt ve vlhkém a teplém horském mikroklimatu severního Queenslandu na severovýchodě Austrálie. Většinou však jen na nepatrných územích.

Stanoviště

Rostou v podrostu tropického deštného lesa, nejčastěji na stinných březích potoků a zátok nebo na mokvavých mechatých skalách. Stanoviště mohou být i krátkodobě zaplavována.

Pěstování

Světlo:

Požadavky na světlo jsou velmi nízké, což je jejich podstatnou výhodou.

Teplota:

Vyžadují konstantní teplotní podmínky v rozmezí 18-28 °C.

Vlhkost:

Maximální možná vlhkost, které můžeme dosáhnout umístěním ve vitrínách nebo akváriích bez zvláštního větrání.

Zálivka:

Květináče mohou stát celoročně ve vrstvě vody. Nevadí jim stálé přemokření ani stagnující voda.

Substrát:

Čistá vláknitá rašelina, případně s příměsí křemičitého písku. Lze použít i různé směsi rašeliny, borové nebo dubové kůry a listovky.

Přezimování:

V přirozeném prostředí vegetují celý rok a nemají žádný útlum růstu. Podobně by tomu mělo být i v našich podmínkách.