Utricularia minor
Mimo polární oblasti po celém světě.
Vodní bublinatky lze nalézt v nejrůznějších typech vod, většinou stojatých, ale také v tekoucích.
Lze jen obtížně zobecňovat, neboť různé druhy této skupiny mají odlišné nároky. Ke snadno pěstovatelným druhům patří U. gibba, z druhů mírného pásu pak U. australis a U. vulgaris.
Maximální možné osvětlení. V létě je však vhodnější zastínění, neboť voda se může přehřívat. (Druhy, které na zimu vytvářejí přezimovací pupeny mohou být v období vegetační klidu skladovány v úplné tmě).
Utricularia australis
V případě (sub)tropických druhů postačují někdy skleněné nádoby o objemu již od 2 litrů. Ideální jsou však akvária o větším objemu. V případě temperátních druhů pak také plastové venkovní nádrže. Dno nádoby je vhodné pokrýt směsí jílovité půdy s pískem nebo štěrkem, případně také opadem (suché listy mokřadních ostřic).
Voda by měla být měkká, mírně kyselá až neutrální s vysokou koncentrací CO2. Vhodné je naočkovat do vody běžný rybniční zooplankton. Vodu měníme podle potřeby, alespoň jedenkrát za rok, společně se substrátem na dně.
Tropické a subtropické druhy rostou v dobrých podmínkách celoročně. Některé druhy rostou v přírodě jen jako letničky. Vodní bublinatky z mírného pásu přes zimu vytváří přezimovací pupeny (turiony). Pokud však tyto druhy ponecháme ve vytápěné místnosti, mohou růst celoročně.
©
Pavel Bartoň
2005-2023.
Při procházení těchto stránek dáváte najevo, že souhlasíte s
pravidly používání.